Tak to nevím...stejně jako vy se pohybuji v sídlech různé velikosti a nic takového jsem nezpozorovala. Lidi jsou všude stejní. Jen na venkově se víc vnímají tradice a pospolitost. Ještě tady děti běhají venku... občas. A všechno stojí trochu víc práce. Jinak žijí, pracují studují, učí se, baví se, mění se, milují i ztrácejí.

Napsala jsem to trošku zjednodušeně, nic není jen černobílé . I ve městě se dají potkat ti zamrzlí na místě a na vesnici cílevědomí jedinci, co žijí život na plno. Jenom jsem asi zrovna já potkala ve městě většinou lidi takové a na vesnici makové ...

Ale nemyslím si, že je až tak velký rozdíl mezi měšťáky a vidláky! Pravda, jako vidlák se mohu starat o velkou zahradu, o zděděné lesy, chovat slepičky, mít pejska, kočku a svým způsobem žít na plno uprostřed rozličného života. Jako měšťák mám výhodu lepší dostupnosti kultury, divadla, kina, vzdělávajících přednášek, výstav, ale místo přírody je můj svět ohraničený zdmi, chodníky a asfaltem. Co je lepší? Nakonec do divadla dojíždím do města, jezdím na universitu za vzděláním. Se svým vidláctvím jsem spokojený, na svůj život nenadávám, ale v hospodě mi nesmí vadit hlupáci, kteří pohrdají svobodnými "kavárníky", kteří ctí pravdu a lásku. Rozesílanými maily se udržují v podřízenosti komunistickém papaláštví. K normálnímu myšlení přivedeš jen pár známých.

Souhlasím . Všude najdeme výjimky.

Já vstávám většinu roku na ranní za hluboké tmy ve tři ráno, protože vlaky jezdí od brzkého rána, v montérkách domů nechodím, ale kultuře moc holdovat nemůžu, neb ač mám Ostravu prakticky přes kopec, po desáté večer se už bez taxíku nejde domů dostat. A i když jsem jsem několik let bydlel v Praze, s tou kulturou to taky nebylo moc slavné, protože na to nebyl buď čas, finance nebo obojí

..anebo to nestálo za nic...

Jedna malá sklenička vás v takovýchto hlubokých úvahách daleko neposune. Po třetí láhvi (tedy kvalitního vína) už pochopíte, že si můžete život plánovat jak chcete, ale on vás stejně neposlechne